Srdcem za Bělky #14 | Jan Frýba: Výkony na hřišti bych chtěl navázat tam, kde jsem skončil. A hrát pravidelně
Na závěr naší pravidelné rubriky “Srdcem za Bělky” jsme se rozhodli Vám představit muže, který za celým povedeným projektem stojí, a to našeho sekretáře a místopředsedu v jedné osobě – Honzu Frýbu. Honza nám v rozhovoru prozradí spoustu zajímavých informací ze zákulisí fungování našeho oddílu i tvorby obsahu na webových stránkách. V našem klubu nenajdeme pro psaní článků a jiných textů nikoho povolanějšího, než studenta 3. ročníku žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jack, jak Honzovi přezdíváme, je už od mala věrným fanouškem Liverpoolu, který měl možnost vidět na vlastní oči při zápase Premier League na Anfield Road. Jednu dobu dokonce uvažoval o vytetování loga LFC na své tělo… Všichni ale doufáme, že od tohoto nápadu již upustil.
Užijte si poslední rozhovor, který pro Vás připravil Marek Vinkler.
Fotbalistou v dresu Bělkovic
Ahoj, Honzo, jsem rád, že můžeme přiblížit našim fanouškům i velmi důležitou postavu našeho klubu. Jaké to je přesunout se na druhou stranu a místo vymýšlení otázek dávat zajímavé odpovědi?
Čau Maro, díky, že jsi se toho ujal a já mám tak možnost si to vyzkoušet i v té opačné roli. Tak jestli budou zajímavé to se teprve uvidí, každopádně jsem zvědavý, co sis pro mě připravil.
Co ti bylo při tvorbě rubriky “Srdcem za Bělky” inspirací? Kolik práce rozhovory zaberou?
Prvotní inspiraci jsem získal na internetu. Náhodně jsem narazil na web SK Úvaly a jimi sdílený rozhovor s hráčem A mužstva. Formát se mi zalíbil a vzhledem k tomu, že jsme měli v plánu spustit vlastní webové stránky, tak mi přišlo vhodné „nastartovat“ web nějakou dlouhodobější rubrikou. Ze začátku mi to trvalo dlouho a já si na tvorbu v novém prostředí zvykal, ale postupně jsem si pracovní postupy zautomatizoval a nyní už jsem schopný jeden rozhovor se vším všudy připravit za zhruba hodinu až dvě.
Už skoro rok působíš na pozici místopředsedy a sekretáře našeho klubu, kromě toho trénuješ mladší přípravku a hraješ za áčko. Jak hodnotíš své dosavadní působení na všech úrovních?
Rychle to uteklo, zřejmě i tou dobou, ve které se nacházíme. Osobně to hodnotím určitě kladně. Učím se plno novým věcem, jednám s lidmi, je nutná nějaká disciplína. Krokem do neznámého, a to nejen pro mě, bylo zapojení se do fungování klubu jako takového a navázat tak na dlouholetou práci předchozího výboru. Troufám si ale říci, že jsme do toho naskočili jako celý výbor s velkým elánem a snahou něco změnit. Už nyní je za námi vidět nějaká práce a doufám, že nám to takto vydrží co nejdéle. Jediná věc, která mě mrzí, je malé soutěžní vytížení napříč všemi kategoriemi. Ať už mně samotnému, nebo možnost vidět „naše“ kluky z přípravky hrát nějaký zápas. Naštěstí už se brzo dočkáme restartu.
Jaké jsou tvé osobní ambice pro příští sezónu, která se snad už konečně kompletně odehraje?
Chci hlavně pravidelně hrát. Být s týmem, v týdnu trénink, víkend zápas. Pevně věřím, že teď už se to obejde bez nějakého přerušení či kompletního anulování sezóny. Co do osobních ambicí na hřišti tak bych chtěl navázat tam, kde jsem skončil, takže být na hřišti co nejvíce, tvořit hru, dát nějaký ten gól. Hlavně ale potřebuji zápasové vytížení, protože to se mi v posledních letech z jistých důvodu úplně nedostávalo. A taky bych chtěl konečně zúročit ty naběhané kilometry, protože to, co jsem naběhal před touto jarní částí sezóny, jsem v životě nikdy nenaběhal.
Tvůj táta je jedním ze sponzorů našeho klubu, utahují si z tebe spoluhráči, že máš díky tomu místo v sestavě jisté?
Kdysi něco podobného možná párkrát padlo, ale opravdu minimálně. Zaprvé jsem toho moc v tom základu v uplynulých dvou až třech letech neodehrál, a když už se mi to teď konečně v podzimní části dařilo, tak mi kluci spíše předhazovali to, že mám základ jistý kvůli pozici sekretáře, a že trenérem týmu jsi ty, předseda. 🙂 Ale věřím, že si místo v sestavě vybojuji hlavně výkony na tréninku.
Tvoji kariéru poznamenalo vážné zranění kolene. Jak těžký byl pro tebe návrat zpět na hřiště?
Nerad na to vzpomínám, nic příjemného to nebylo. Návrat trval hrozně dlouho, urval jsem si vazy a potom, když už bych se teoreticky mohl vrátit, tak přišel Covid. Výhodou ale bylo, že jsem si o to více mohl dát záležet na rehabilitaci a před návratem nic nepodcenit. Trvalo to celkem, pokud si dobře pamatuji, patnáct měsíců, než jsem zase zasáhl do nějakého zápasu. Bylo to minulý červen v pocovidovém restartu a my vyhráli 7-1 ve Slavoníně. Nyní už je vše v nejlepším pořádku a koleno drží jak má.
Na jakou sezónu v dresu SK Bělkovice vzpomínáš nejraději?
Určitě jsou to sezóny v mládeži. Když jsme byli malí a hráli v benjamíncích nebo žácích, tak jsme bývali dost úspěšní a měli rok co rok dobrý tým. Vyhráli jsme i nějaké poháry, já dával hodně gólů, jezdívali se na nás dívat rodiče, byla to jedna velká parta. Moc rád vzpomínám i na léta v dorostu, kdy se nám třeba tolik nedařilo a na celkové vítězství v soutěži jsme nikdy nedosáhli, ale těch společných zážitků bylo nespočet. A nebyli to jen kluci z Bělkovic, spoustu dobrých spoluhráčů a kamarádů mám i v okolí a vždycky se s nimi rád uvidím, ať už na hřišti nebo mimo něj. Jenom škoda, že nás to do mužů nedotáhlo z této party více.
Honzova “desítka”
1. Fotbalový idol/vzor
Steven Gerrard.
2. Klub tvého srdce
Liverpool FC.
3. Oblíbený nápoj
Pivo po vyhraném zápase.
4. Jaká pozice je pro tebe nejnáročnější: sekretář, trenér mladší přípravky, hráč.
I když mě ta role moc baví, tak je pro mě velkou výzvou být dobrým trenérem mladší přípravky.
5. Oblíbený film/seriál
Těch je dost – Rychle a zběsile 2, Top Gun, starší bondovky. Seriál Okresní přebor, Peaky Blinders.
6. Nejlepší spoluhráč
Ondra Zmrzlý. Hrál jsem s ním kdysi na McDonaldsCupu. On tehdy navíc vypadal jako minifigurka Pavla Nedvěda.
8. Značka kopaček
Puma, Adidas, Nike, gumotextilky… měl jsem jich už nespočet.
8. Vysněné zaměstnání
Tak asi fotbalista nebo automobilový závodník. Reálně ale jakákoliv práce ve fotbalovém odvětví.
9. Nejhezčí gól v kariéře
Tak to bude asi ten první za muže – zápas proti České Vsi. A v dorostech se mi občas podařilo dát gól z poloviny hřiště, tak třeba i nějaký z nich.
10. Co ti dokáže udělat radost
Výhra Bělkovic, Liverpoolu, spokojený host v hotelu, když vyrazíme na dovolenou, je toho plno…
Honza sám sebou
Honzo, díky za rozhovor, jsme rádi, že jsi nám dal možnost nahlédnout pod pokličku tvého působení v našem klubu. Na závěr bych Tě rád poprosil o nějaké zajímavosti z tvého života, na které se nedostalo během našeho rozhovoru.
Kromě přezdívky Jack, která je se mnou spojená už tak někdy od sedmé třídy na gymnáziu, se mi v poslední době říká i Pepa 2. Podle kamarádů už prý totiž začínám lehce připomínat, troufám si říci, už tak trochu nestora fotbalu na naší vesnici, Pepu Hanuše. Ale od toho se chci prozatím distancovat, na to mám ještě čas, takže Jack… 😊
Od počátku mých studií na vysoké škole, což budou za chvíli tři roky, jsem brigádničil jako recepční na Hotelu Palác v Olomouci. Mým šéfem je můj spoluhráč z Bělkovic Tom Sklenář. Ta práce mě moc baví a už se těším, až se zase vrátíme do normálního režimu.
Tuhle zimu jsem vcelku pravidelně běhal a objevil jsem běžkování. Dejme tomu tři čtyři roky bych si zaběhat navíc nikdy nešel a na běžkách bych nadával po prvním kilometru. A teď se na další sezónu ve stopě těším. Už mi asi zbývá jen začít jezdit ty kvanta na kole jako můj táta… Ale to nechám až na pofotbalový život.
Závěrem bychom rádi poděkovali všem pravidelným čtenářům naší rubriky “Srdcem za Bělky”. Doufáme, že jste se dozvěděli zajímavé informace o hráčích, které vídáte pravidelně na hřišti v dresu našeho klubu. Nyní už Vám snad budeme moci přinášet co nejvíce zpráv o kvalitních výkonech borců v dresu Bělkovic, a to napříč všemi kategoriemi.
Příští rok v zimě se můžete těšit na pokračování rozhovorů, tentokrát ale z trochu jiného soudku. Oslovíme významné osobnosti, hráče, trenéry a pamětníky kopané v naší vesnici.
Ještě jednou díky, Honza.